Země Živitelka aneb pečujme o náš vzácný modrozelený kamínek

Další ekologické zamyšlení nad působením člověka na naší vzácnou oázu uprostřed, zatím, pustého vesmíru. Je třeba si uvědomit, že téměř vše má původ na této planetě, včetně tohoto článku, kteý je na to  také patřičně pyšný.

Pod tímto pojmem jsou pořádány výstavy, veletrhy o zemědělství a jeho mechanizaci a produkci a na erb si jej bijí leckteré ekologické organizace. Co to ale ve skutečnosti znamená? Co si pod tím představit? Sám Autor se již dvěma psanými alegoriemi (Rakovina a Lid versus Země) snažil popsat ten přesložitý vztah mezi člověkem a planetou, na které se, dle jedněch vyvinul a dle druhých na ní byl vysazen. Je to však právě pojem Země živitelka, jenž tento vztah ve dvou slovech beze zbytku vystihuje. Ano! Další Zemi milující, ekologický patos je již za humny. Ošaťte se zelenou, pohlédněte na nejbližší kousek zeleně ve vašem okolí a nasajte, co možná nejčistší vzduch (pokud to je vůbec možné). Jde se na to!

Rozhlédněte se kolem sebe. Co vidíte? Stůl, na kterém máte počítač, židli, na které sedíte, nebo gauč, samotný počítač, jenž je tvořen několika sty malými i většími částečkami, možná na stole máte květinu, řezanou nebo v květináči, pod tím vším se prostírá podlaha s kobercem, linem, vinylem či parketami a kdesi v dáli se pravděpodobně zrcadlí okna. A to je jen naprosto nepatrný vzorek toho, co kolem sebe opravdu vidíte. Autor provedl stejný rozhlížecí pokus a ve svém okolí, v moment psaní těchto řádku, napočítal sedmdesát sedm samostatný předmětů. Pravda, seděl naproti lednici s úctyhodnou sbírkou magnetů, ale i přesto je to číslo veliké a u vás to drazí čtenáři nebude o moc jiné. Čísla budou spíše i vyšší, přihlédneme-li k faktu, že se ekonomika nalézá v období konjunktury, a lidé mají tendenci nešetřit a kupovat i různé roztodivné kravinky. Počítejte však každý jeden kus. Příklad zmíněné hrnkové květiny. Počítejte samotnou rostlinu, hlínu, ze které koření, květináč, ve kterém je hlína a rostlina, hezký květník, který ladí s okolním nábytkem a bytovými doplňky, a ve kterém je květináč s hlínou a rostlinou. Movitější domácnosti mají i poličku, stoleček či jiný kus nábytku výhradně určen pouze k vystavování a pěstování pokojových rostlin.

Kam tohle jen může vést? Ten zelený Autor si asi něco zeleného šlehnul a teď tu jen tak plácá různé slátaniny na online papír.

Pointa je, že pojem Země živitelka se netýká pouze jídla, pochutin a pití a věcí k jejich chovu či pěstování. Vše, na čem ve vašem okolí spočinul váš zrak totiž z této planety, naší Země, pochází. Když si proberete spíž, kredenc, ledničku nebo šuplík, ve kterém schováváte jídlo a podíváte se, odkud všude to jídlo pochází, vsadím se, že pomyslným prstem probrázdíte notný kus naší zeměkoule. Jídlo je v nějakých obalech, či kontejnerech, které se zase samy vyrábí úplně někde jinde, opět třeba v jiné zemi a ty suroviny na výrobu oněch kontejnerů nebo obalů se těží opět někde jinde.

Můžete si tak v klidu vychutnávat ochucený brambůrek a myslet tak pouze na jeho chuť, ale co všechno, do nejposlednějšího detailu, zasáhlo do cesty mezi hlínou, odkud byly brambory vykopnuty a vašimi ústy, do nichž byl finální produkt vložen, o tom se nám raději ani nechce zdát.

A vše opět našlo původ na naší planetě a my to různým způsobem přetvořili a uzpůsobili k tomu, aby nám to de facto sloužilo.

A co finální konzument? Ten jen žere brambůrek ve své blažené nevědomosti.

Autor se však pokusí brainstormingem zamyslet, co všechno by za tím brambůrkem mohlo být. Hlízy na sázení, hlína, voda, Slunce (to z naší planety výjimečně není), půdní mikroorganismy, hnojivo, možná nějaké pesticidy, lidská práce, sklízeče, palivo do sklízečů, sklízeče jsou ze železa nebo oceli a jiných materiálů a ty musely být někde vyrobeny a někde vytěženy, linka na smažení, pro kterou platí to samé, co pro sklízecí zařízení, olej, koření, plast na balení, dodávka co doveze pytlík brambůrků do obchodu a palivo do ní a v neposlední řadě miska, do které brambůrky tak rádi nasypeme.

Opravdu jen velmi zevrubné. Finální konzument, člověk pochutnávající si na brambůrku, jenž dlí na vrcholu této brambůrkové pyramidy, ale ty výrobní stupně pod ním nevidí a ani si je neuvědomuje. Prostě žere.

Kdybyste si chtěli udělat domácí americké brambory nebo chipsy, tak by vám to asi lépe došlo. A kdyby to mělo být ještě ke všemu z na zahrádce vypěstovaných brambor, tak by se vám obrázek odkryl ještě více.

Člověk sám sebe posadil na vrchol všech potravních řetězců a člověk západní ještě k tomu všemu na vrchol všech pyramid konzumních. Spotřebováváme a spotřebováváme většinou nezajímajíce se o původ, výrobu a zátěž na naší Zemi.

Je třeba si však uvědomit, že každý potravní řetěz je pevně ukotven k naší planetě a že každá konzumní pyramida má pevné základy na naší planetě.

Čím víc nás je a čí více lhostejní k tomuto faktu jsme, tak tím větší zátěž vytváříme na naší Zemi živitelku. Vysáváme ji, navrtáváme ji a v posledních dekádách i přehříváme.

Druhá věc je ta, že kdyby si to nějaký osvícený jedinec či komunita uvědomovali, tak je velmi těžké ona velko-konzumní kolesa zcela opustit a hospodařit zcela soběstačně, udržitelně a v souznění s okolním životním prostředím. Čest však těm, kteří o onu ideu bojují a snaží se dle ní žít.

Cílem tohoto "brambůrkového" filozofování je poukázat na to, že vše má kořeny na naší vzácné planetě, Zemi živitelce. Doba se zrychluje, všichni jsou nuceni v práci podávat maximální výkony, pracovat přes čas, prakticky fungovat jako ozubené kolečko v nějakém dobře promazaném strojním soukolí. Doma pak člověk mnohdy nemá čas pozastavit se nad původem všech těch hmotných věcí a jídla všude kolem nás. Prostě jen kupujeme a konzumujeme, kupujeme a konzumujeme.

Sám Autor si samozřejmě nehraje na nějakého osvíceného Buddhu, který při každém soustu ovesné kaše mohutně spekuluje o původu vloček. To by byla samozřejmě blbost. Občas, ale nad láhví piva nebo sklenkou vína, v klidu svého bytu, kde každé zrnko použitého materiálu samozřejmě opět pochází z naší planety, neuškodí jen tak na chvíli se zastavit kouknout se kolem sebe a s úctou pokývat nad tím, co všechno nám naše Země je schopna poskytnout. Samozřejmě je důležité vzpomenout i na lidskou práci, která se skrývá za velikou většinou výrobků kolem vás.

Nebo nedělejte ani to, jen se občas o jasné noci podívejte na hvězdy a pak na přilehlý les, park nebo jakýkoliv kus živé přírody kolem vás. Ten náš modrozelený šutr, co si tak pluje kolem Slunce je totiž docela unikátní a zaslouží si, abychom se o něj starali lépe, než mnohdy děláme a mohlo by se klidně stát, že by ta naše zázračná planeta mohla pomalu začít umírat i se všemi živočišnými a rostlinnými druhy na ní.

Zkrátka a dobře važme si naší Země Živitelky.

                                                                      THE END